Kaspický (turánský) tygr
 

třída: Savci
pořadí: Masožravci
rodina: Šelmy kočkovité
rod: Panthera
druh : P. tigris
poddruh : P.t. virgata



Charakteristické rysy: Kaspický tygr je masožravec s délkou těla až 290 cm a ocasem dlouhým 110 cm, některé exempláře dosahovali váhu až 320 Kg. Tělo je podlouhlé a silné, končetiny střední velikost se širokými tlapami a velmi velkými drápy. Uši jsou kulovitého tvaru bez objevení se dlouhých chlupů na okrajích. Lícní srst je značně dlouhá a zajímavá je značná šířka chlupů srsti. Zbarvení těla je okrové s tmavějšími, načernalými, méně širokými pruhy.
Životní prostředí: Lesy, izolované regiony kde zvířata jako divoká prasata a další kopytnatci jsou v početném stavu, obýval též mangróviové bažiny a křovinaté regiony blízko vody.

Chování: Tygři obvykle žijí osaměle, samci a samice loví odděleně. Jejich aktivita je převážně noční ale v případě potřeby loví i ve dne. Tygr je silné, aktivní, odolné a klidné zvíře, sledující svou kořist trpělivě takovým způsobem, že kořist netuší, že tygr je již velmi blízko. Potichu a pomalu krok za krokem se přibližuje ke své oběti, vyčká okamžiku a skokem při kterém zděrazní svoji váhu dopadá na obě. Svoji obět zabíjí zlomením krčního obratle a zdrcujícím úderem tlapy na lebku.

Jídlo a lov: Tygr loví sám a jeho oblíbenou stravou jsou velcí kopytnatci či divoká prasata. Svoji obět zabije a zatáhne do vhodného úkrytu. Tam, on v klidu zahájí krmení, obvykle ze své kořisti počíná zadní část těla. Důvodem je že se později ke své oběti několikrát vrací a maso je stále poživatelné. Po lovu se zdržuje v nedalekém okolí a ke kořisti se vrací do doby, než z oběti zůstane pouze nepoživatelný zbytek. V případě že je příroda vyčerpaná a dochází k nedostatku potravy loví i ryby, želvy, menší savce a ptáky. V této situaci dochází i k útokům na lidi, dobytek a jiné tygry a k následnému kanibalismu. češením hladu je i požírání mršin.

Chov: Sexuální dospělost je dosažená do 3–4 let věku. Březost je mezi 105–113 dny, během které tygřice pohotově pokračují v pátrání po kořisti. Rodí se většinou tři až čtyři mládata. Dospělosti se dožívají pouze dva, mrtví či slabí jedinci jsou většinou snědeni vlastní matkou. Narozená mláďata váží asi 1400 gramů, a jsou slepí čtrnáct dní. Rostou velmi rychle a jsou vychováváni pouze matkou. Na matce a jejímu umění sehnat potravu jsou totálně závislí až do věku 18 měsíců. Matka je též učí lovit. Jakmile mládata dosáhnou sexuální dospělosti, jsou zahnáni jinými samci a musí si hledat vlastní teritorium. Samice je připravena k páření jednou za tři roky. Délka tygřího života ve volné přírodě je asi 20 let.



Skutečná situace tygří populace v Íránu: Je pravděpodobné, že doména kaspického tygra - nížiny, lesy a močály hraničí s kaspickým mořem, je nenávratně ztracena a tygr nemá svůj přirozený prostor. Bývalá loviště byla převedena na zemědělskou půdu, tygr se uchýlil doprostřed horního lesního zeleného pásu, kterému ale nebyl pořádně přizpůsobený. Téměř 30 let je pravděpodobně kaspický tygr vymřelým poddruhem či přežívá v naprosto nízkých stavech. Občas lidé starající se o správu místních lesů přinášejí zprávy o nalezených stopách, ale přes třicet let jej již nikdo nespatřil živého. Po kaspickém tygru zůstalo pouze pár vzácných fotografií a legenda postavy z pohádek. Jeden vzorek jeho kožešiny je uložen v britském muzeu a ukazuje barvu kůže podél zad a stran nazlátlé barvy se svěětle hnědými nebo tmavými pruhy. Pod břichem je bílý se žlutými pruhy; tvář žlutá s hnědými pruhy na čele a bílých záplatách kolem očí a lící. Vnější povrch kůže nohou je žlutá, vnitřní části bílá. Hrud je stejné barvy jak břicho a ocas tvoří žlutě a nažloutlé bílé pruhy.

Iránci považují tento podruh tygra za vyhynulý, stejně jako vyhynul jejich slavný perský lev. Jako důvod vyhynutí uvádí ztrátu lokalit vhodných k přežití a snížení množství kanců v Iránu. Původně tento poddruh tygra obýval obrovskou oblast od Gruzie až po západní Mongolsko.